Biele Karpaty jsou pokračováním našich Bílých Karpat za Slovenskou hranicí. Hranice prochází hřebenovou částí Karpat a většina hlavních vrcholů tak patří oběma zemím. Každá země ale má své zajímavosti, které patří jen jí a určitě stojí za návštěvu :).
Mezi známé vrcholy, které patří oběma zemím, patří samozřejmě Velká Javorina (970 m) a Velký Lopeník (911 m). Z obou vrcholů je nádherný výhled, za pěkného počasí jsou krásně rozeznat hřebeny Malé Fatry a Strážovských vrchů, i vzdálenějších pohoří. Ze Slovenské strany je možné na Javorinu vyjet autem, takže tu bývá o víkendu často poměrně dost lidí. Nedaleký Velký Lopeník nabízí krásné výhledy z rozhledny.
V severní části Bielych Karpat leží asi největší lákadlo slovenské strany pohoří – Vršatské bradlá s hradem Vršatec. Toto místo slováci přezdívají Korunou Bielych Karpat. Nad obcí Vršatské Podhradie se tyčí dvě výrazná skalnatá bradla – severnější a vyšší je Chmeľová (925 m), jižněji se nachází bradlo Vršatec-Javorník (898 m). Můžeme tu navštívit pozůstatky Vršatského hradu, pod ním je nádherný výhled na další slovenská pohoří. Na tomto krásném místě jsou bohužel postaveny dvě obrovské turistické chaty a parkoviště a místo je oblíbeným cílem mnoha lidí, většina ale zůstává v okolí chat a na hradě ani v jeho okolí jsme nikoho nepotkali.
Lákadlem severní oblasti na české straně pohoří jsou Pulčínské skály a v zimě pak Pulčínské ledopády. V zimě tu díky postupnému tání sněhu dokáže příroda vyčarovat nádherné ledové útvary. Doporučuji na ně vyrazit raději ve všední dny, protože o víkendu je nával opravdu obrovský. Cestou na Pulčín stojí za návštěvu i Čertovy skály.
Naopak na jižní straně pohoří jsou nádherou oblastí například NPR Čertoryje – rozsáhlé druhově bohaté květnaté louky se solitérně rostoucími duby, kde se dá toulat opravdu dlouho.
Ať už se vydáte na jakoukoli louku tohoto pohoří, ať z té, nebo druhé strany hranice, narazíte díky vápencovému podloží na obrovské bohatství druhů vzácných rostlin.
