Každý pes bude těžit ze znalostí psovoda o psím stresu. Ale u reaktivnějšího psa je to základní předpoklad života a práce s ním. Pokud psovod umí dobře vybalancovat míru stresu, umí odhadnout jak velkou stresovou kapacitu jeho pes má a jak stres uvolňovat, bude společný život, pokroky ve sžívání se světem i trénink psa výrazně jednodušší.
Stresová teorie
Každý tvor, ať už se jedná o psa, člověka, nebo jiné zvíře, má určitou kapacitu stresu, kterou jeho nervová soustava zvládne. Tato kapacita je pro každého jedince individuální v závislosti na odolnosti nervové soustavy, věku, dřívějších zážitcích a traumatech, apod. Pro zjednodušení se tato kapacita často znázorňuje jako kyblíček, do kterého se stres postupně ukládá.
Stres zatěžuje nervovou soustavu a negativně ovlivňuje reakce psa na okolí. Zároveň omezuje také psovu schopnost uvolněné a přátelské komunikace s jinými psy i lidmi a také jemu se hůře čtou jejich přátelské úmysly, psovi se obtížně odpočívá a má problém vypnout. Dochází také k mnoha negativním vlivům na fyzické tělo jako je omezení procesu trávení, u bázlivých psů často dochází k choulení a postupnému stahování spodní části těla, k postupné ztrátě flexibility měkkých tkání, apod.
Psí stresový kyblíček
V běžném psím životě se každodenně dějí situace, které psa negativně nebo pozitivně stresují. Mezi ty negativně stresující situace patří třeba škubnutí vodítka, bouřka, cestování autem, pátravý pohled cizího člověka, ruch města, setkání s jiným psem, ale v případě separační úzkosti třeba také ponechání samotného psa doma. Pozitivními, ale přesto stresujícími situacemi, jsou divoké honičky s jiným psem, aportování nebo rychlé psí sporty. Všechny tyto každodenní situace, ať už jsou negativní nebo pozitivní, zvyšují stresovou hladinu – tedy plní stresový kyblíček psa. Každého psa stresují jiné situace a podněty, některého prakticky nic, jiného naopak prakticky vše. Kyblíček každého psa se tedy bude plnit jinou rychlostí.
Pes s prázdným stresovým kyblíčkem bude klidný a nebude přehnaně reagovat na podněty, samozřejmě v závislosti na jeho běžným poměrech. Naopak čím více se bude kyblíček blížit své maximální kapacitě, tím bude pes nervóznější, bude více kontrolovat okolí a reagovat i na menší podněty. Po naplnění kyblíčku po okraj dojde při dalším stresu k jeho přetečení a k výrazné a často nečekané reakci psa na podnět, který jindy třeba vůbec neřeší. Například v běžném dni projde pes kolem sousedova psa bez povšimnutí. Ale když bude mít zrovna nabitý den agility, běháním s psími kamarády, rvačkou a ještě pojede autem, které moc nemusí, už může při procházení kolem sousedovat psa bouchnout a začít po něm řvát – už šlo o ten poslední, jindy nepříliš důležitý podnět, kvůli kterému jeho kyblíček přetekl.
Velikost a rychlost plnění
Každý pes má jinou kapacitu stresu, tedy svého stresové kyblíčku, často lze rozdíly hezky pozorovat u plemen. Třeba špringra Jonatána téměř nic nerozházelo a jeho kyblíček byl skoro bezedný, naopak pyreňák Dykin byl pořád nastartovaný do akce a od přírody obezřetnější, takže jeho kyblíček byl mnohem menší.
U každého psa se také plní kyblíček jinak rychle. Jonatánovi se tam většinou doplnil jeden stres denně – hlad (samozřejmě myšleno s nadsázkou :)). Naopak Javce se tam doplnilo obrovské množství strachů každý den – závěs, pes, člověk, auto, popelnice, pes, záclona, člověk,... a kyblíček se jí tak plnil extrémně rychle.
Po silném stresovém zážitku může trvat až 72 hodin než se stresové hormony z těla vyplaví. Proto může pes až 3 dny reagovat intenzivněji než obvykle po silně stresujícím zážitku a nedokáže to sám ovlivnit. Proto je fajn mu s uvolněním stresu pomoci.
Jak mít klidnějšího a vyrovnanějšího psa
Pes, který má svůj stresový kyblíček prázdný, je výrazně klidnější a méně reaguje na podněty, než když se mu kyblíček naplní. Proto je nejjednodušší cestou udržovat psí kyblíček co nejprázdnější. Cílem tedy je omezovat stres v životě psa, zejména ten negativní, a zároveň průběžně (u reaktivních psů intenzivně) psí kyblíček vyprazdňovat. Uvolnění stresu a přepnutí psa do klidného, relaxačního stavu také umožní tělu dostat se do homeostázy a spustit potřebné regenerační procesy, podpořit trávení, apod.
Omezování stresu
Každý pes má vlastní specifické situace, které ho stresují, od toho se pak bude odvíjet také jejich omezování.
- omezení situací stresujících pro psa – nebrat ho do davu lidí; omezit aportování; nenutit ho do kontaktu s cizími lidmi nebo psy; omezit procházky v ruchu města; apod.
- upravit situace, ve kterých pes ve stresu být nemusí – naučit domácí ošetření (třeba vytažení klíštěte) pozitivně; naučit psa prostrkávat dobrovolně hlavu původně neoblíbeným postrojem; odnaučit psa bát se vysavače; před hrozivými podněty venku vytvořit psovi tělem bariéru; apod.
- po stresující situaci nebo náročném dni dát psovi alespoň následující den klidnější; počítat s tím i po mentálně náročných trénincích, závodech; apod.
Vyprazdňování stresového kyblíčku
Kyblíček výrazně vyprazdňuje spánek a odpočinek, proto je po intenzivních zážitcích vhodné dopřát psovi klidný a prospaný den. Kyblíček vyprazdňují i všechny klidné aktivity, při kterých se pes může plně uvolnit a je možné je zařazovat pravidelně každý den. Je důležité u všech těchto aktivit sledovat, zda je pes uvolněný a užívá si je. Pokud je aktivita příliš obtížná (např. příliš složitá lízací podložka), pes bude naopak nervózní a frustrovaný a efekt aktivity bude úplně opačný. Akční a rychlé psí sporty je velmi vhodné doma kompenzovat nějakou klidnou aktivitou.
- žvýkání – sušené uši, hrtany, penisy, naplněné kongy, apod.
- lízání – lízací podložky, plnící hračky
- čmuchání – velmi účinné, hledání pamlsků rozhozených do trávy, domácí hry s pamlsky rozmístěnými po bytě, čmuchací koberečky, jednoduché hry s ručníkem nebo dekou (inspiraci můžete najít v eBooku 11 her s ručníkem), klidná procházka na vodítku kolem počůraných rohů, apod.
- jemný tělesný kontakt – hlazení, pomalá masáž, mazlení
