Vysoké Tatry patří k nejnavštěvovanějším slovenským horám. Jsou nádherné, ale bohužel jejich kapacita úplně neodpovídá obrovskému zájmu o ně. V létě se tu na většině míst chodí prakticky v souvislé frontě lidí. Pokud plánujete výlet se psem, doporučuji vyrazit až později na podzim, v říjnu ve všední dny už nejsou hory tolik navštěvované, i když o víkendech je tu stále dost nacpáno.
V Tatrách je terén místy poměrně náročný – často se skáče přes volně poházené kameny ležící různě přes sebe, což můře být v kombianci s deštěm nebo podzimním sněhem pro nezkušeného psa nebezpečné. Navíc je v Tatranském národním parku nutné mít psa všude neustále na vodítku z důvodu ochrany přírody což pohyb v terénu ještě více komplikuje. Proto doporučuji vždy důkladně zvážit, jestli se psem vyrazit do vyšších poloh.
Některá místa nejsou pro psa vůbec vhodná – například Priečne sedlo. Spousta níže položených cílů je pro psy dobře dostupných – například Popradské a Štrbské pleso, Hrebienok, Skalnaté pleso, Zámkovského chata, Zelené pleso, Predné Solisko (2117 m) apod.
U vyšších lokalit bych zvážila kondici, zkušenosti a šikovnost psa. Náročnější terén byl například ze Sedla pod Ostrvou směrem na Batizovské pleso, kde se skákalo přes volně naskládané kameny, zároveň je to ale nádherná trasa, kde potkáte velmi málo turistů. Náročnější terény jsou také směrem na Zbojnickou a Teryho chatu, Velkou Svišťovku nebo Slavkovský štít, ale pro šikovné a zkušené psy je to zvládnutelné. Většina tras ve vyšších polohách je 1.11.–15.6. uzavřena z důvodu ochrany přírody.
