V současné době se dostává rozcvičování a péče o psa po sportu více do povědomí. Psí sporty kladou na psí tělo obrovské nároky, na které je potřeba psy dostatečně připravit a následně zajistit podmínky pro rychlou regeneraci. Na závodech ovlivňují výsledek setiny a nedostatečné rozehřátí psa, kromě vyššího rizika zranění, může stát tým také cenný čas. Jak na správnou přípravu psa před sportem a po něm?

 

Proč připravovat psa na výkon

Dříve se o rozcvičování, uvolňování nebo protahování psů vůbec nemluvilo. Pamatuji si na svoje agility začátky, kdy bylo většinou normální těsně před během vytáhnout psa z kotce, odběhnout parkur a po pochvale psa zase zavřít. V současné době se dostává rozcvičování a péče o psa po sportu více do povědomí. Psí sporty se stávají stále náročnějšími, kladou na psí tělo obrovské nároky, na které je potřeba psy dostatečně připravit a následně zajistit podmínky pro rychlou regeneraci. Na závodech rozhodují o výsledku setiny a nedostatečné rozehřátí psa může, kromě vyššího rizika zranění, stát tým také cenný čas.

Rozcvičení by se mělo skládat z 3 po sobě následujících fází, během kterých se postupně stupňuje aktivita – zahřátí, dynamický strečink a cviky specifické pro daný sport. Po každém sportovním výkonu by pak mělo následovat vychladnutí při výklusu a chůzi a případně strečink, který zabrání zkracování namáhaných svalů a podpoří regeneraci.

 

 

Warm up - rozcvičení

Warm up by měl vždy předcházet jakémukoli dynamičtějšímu pohybu nebo posilování. Nikdy bychom neměli vytáhnout psa z klece rovnou na agility parkur nebo ho nechat vystřelit od auta sprintem do lesa, vždy by se měl nejprve pomalejším pohybem rozehřát. Rozcvičení je nutné i při zdánlivě nenáročných  sportech, například při sportovní kynologii, kdy pes musí rychle vyrážet a skákat přes překážku pro aport, opomíjené bývá často také u dogfitness.

 

Warm up - co se při něm děje?

Warm up připravuje psa na sportovní výkon nejen fyzicky, ale i mentálně. Warm up by měl probíhat odlišně u jednotlivých sportů, odvíjí se od pohybů, které pes při daném sportu provádí. Rozdílné cviky rozehřívání také pomůžou psovi jasně rozlišit, na který sport se aktuálně připravuje a nebude přicházet na plac, aniž by věděl, co ho vlastně čeká. Warm up by se měl provádět vždy, tedy i před tréninkem. Jednak je možné odhadnout, kolik času budete potřebovat na rozehřátí před závodním během, ale pes už bude rozehřívání znát. Pokud se pes s rozehřátím poprvé setká až na závodech, kde je nervózní a roztěkaný, nemusí s psovodem spolupracovat.

Během rozcvičení dochází k mnoha důležitým procesům v těle - zvyšuje se tělesná teplota a teplota tkání, zintenzivňuje se dýchání a zrychluje tep, tělo se tak připravuje na nadcházející zátěž rozváděním většího množství kyslíku ke svalům. Krev, která je v klidu soustředěná spíše do vnitřních orgánů, začíná intenzivněji proudit do svalstva. Z buněk se začne rychleji uvolňovat energie a zrychluje se činnost nervového systému. Rozhýbáním kloubů se zvyšuje produkce synoviální tekutiny, tím se zvyšuje pružnost chrupavek a pohyblivost kloubů. Zvýšením teploty a intenzivním prokrvením se svaly, vazy i šlachy stávají pružnější, jsou méně náchylné ke zraněním a zlepšuje se rozsah pohybu. Během rozcvičování je možné odhalit případné změny pohybu psa oproti normálu nebo bolest. Z mentálního hlediska se během rozcvičení zvyšuje koncentrace a rychlost vědomých reakcí psa.

Rozcvičení by mělo trvat tak dlouho, aby se pes dostatečně rozehřál, ale neunavil. Proto je nutné délku přizpůsobit počasí, je rozdíl, jestli byl pes v lehkém pohybu za teplého počasí, nebo ho vytáhneme z chladného auta. Délku rozcvičení je nutné přizpůsobit i kondici psa, aby se při ní pes neunavil ještě před sportem, to se týká hlavně starších psů. Rozcvičení by mělo trvat dohromady 10-15 min a alespoň část by měla probíhat na povrchu, na kterém pak bude pes sportovat.

 

 

Warm up - části

Rozcvičení se skládá z 3 částí, během kterých se postupně stupňuje tělesná aktivita:

- 1. část – zahřátí v chůzi a klusu
- 2. část – dynamický strečink - cviky pro rozhýbání hlavních svalových skupin
- 3. část – specifické cviky pro daný sport

1. část – zahřátí v chůzi a klusu

Po vytáhnutí psa z klece nebo auta je nutné ho nejdříve rozhýbat klidným pohybem. Nejprve začínáme několik minut chůzí, pak na několik minut zrychlíme do klusu. Pokud potřebujeme psa vyvenčit, je lepší vyčlenit si více času. Rozehřátí by mělo trvat minimálně 5 minut.

2. část – dynamický strečink - cviky pro rozhýbání hlavních svalových skupin

Po zahřátí psa jsou na řadě cviky pro procvičení svalových skupin v okolí hlavních kloubů. Cviky se provádí dynamicky – pes by v žádné pozici neměl zůstávat delší dobu, maximum je 5 sekund. Cviky je vhodné provádět po 8-10 opakováních.

Cviky je možné nakombinovat podle toho, co vašemu psovi vyhovuje, ale vždy by se měly procvičit svalové partie v okolí všech velkých kloubů – zápěstí, lokty, ramena, kyčle, kolena a celá páteř. Zahřáté svaly mají vyšší povrchovou teplotu a teplo snáze dále proniká do vazů a šlach a zlepšuje se rozsah pohybu kloubů a okolních tkání.

Příklady cviků:
- změny poloh lehni–vstaň a sedni–vstaň – svaly v okolí velkých kloubů a svaly středu těla
- couvání – ohýbače a natahovače předních a zadních nohou, hýžďové svaly
- podávání tlapek – svaly předních nohou a oblasti ramen
- chůze bokem – abduktory a adduktory nohou, prsní svaly
- otočky, obíhání – oblast páteře
- dynamický strečink páteře za pamlskem k zápěstí, loktům, lopatce, kyčli, kolenu, hleznu – oblast celé páteře
- kavalety – ohýbače a natahovače předních a zadních nohou, prsní svaly, zádové svaly

Během rozcvičování nesmí být nikdy zařazen statický strečink! Během statického strečinku zůstává protahovaný sval delší čas v protažení, tím dochází ke snížení svalového napětí, což může vést k horšímu výkonu, může docházet k rychlejší únavě svalů a zvyšuje se riziko zranění. Proto by během rozcvičování měl pes v pozicích zůstávat co nejkratší dobu.

3. část – specifické cviky pro daný sport

Po celkovém zahřátí psa by měla následovat ještě poslední část rozcvičení, ve které se napodobují pohyby prováděné v daném sportu. Při sportech, kde se pes pohybuje velkými rychlostmi, je vhodné psa několikrát vypustit sprintem z pozice, ze které bude v závodu startovat. Jako napodobení agility slalomu můžeme se psem procvičit slalom mezi nohama, na rozeskakovacích překážkách je vhodné vyzkoušet situace, které na parkuru nastávají. Před dogfrisbee by si měl pes párkrát chytit disk, apod.

Pauza

Po rozcvičení je vhodné nechat psovi chvíli na vydýchání, během které ale bude stále v lehkém pohybu. Na start by měl jít během pár minut, jinak se efekt rozcvičení snižuje. V případě zpoždění startu je vhodné se psem opakovat cviky z 2. části.

 

 

 

Cool down - vychladnutí

Důležitou součástí péče o psa je i cool down. Následovat by měl vždy po náročnější pohybové aktivitě.

 

Co se při něm děje?

Během cool down se postupně zklidňuje srdeční tep a dýchání. Cool down pomáhá vyplavit kyselinu mléčnou a další odpadní látky, které vznikají při intenzivní sportovní činnosti, tím se sníží bolestivost svalů a urychlí regenerace. Cool down také napomůže zúžení cév v končetinách a návratu krve do středu těla. Cool down také napomáhá psychickému zklidnění psů a přípravě na odpočinek.

 

 

Cool down – části

Cool down se skládá z 2 částí:

- 1. část – vychladnutí v pohybu
- 2. část – statický strečink

1. část – vychladnutí v pohybu

Po doběhnutí by měl pes postupně v pohybu vychladnout, což se dá skvěle spojit s pořádnou pochvalou po běhu. Můžeme psa nechat klusat s hračkou v tlamě a postupně přejít do chůze, tato část by měla trvat 5-10 minut. Díky pohybu je udržována cirkulace krve, která může zásobovat svaly kyslíkem a živinami, a naopak odvádět odpadní látky, čímž se urychlí regenerace. V chladném počasí je vhodné po běhu psovi obléct obleček, aby nedocházelo k příliš rychlému vychladnutí svalů.

2. část – statický strečink

Během strečinku dochází k uvolnění a protažení svalů, které se vlivem zátěže zkracují. U dlouhodobě stažených svalů může dojít k nerovnoměrnému zatěžování kloubů a bolestem. Statický strečink přechodně snižuje dynamickou sílu svalů, proto by se měl provádět až po posledním běhu, nebo po závodním víkendu. V průběhu závodního dne je vhodné psa po vychladnutí vzít na klidnou procházku, kde si půjde svým tempem a bude moct čmuchat, tím se uvolní fyzicky i mentálně. Statický strečink je vhodné zařadit 2-3x týdně, aby byla zachována flexibilita svalů a rozsah pohybu.

Statický strečink je možné provádět venku po aktivitě, nebo až doma, kde psa nebudou rozptylovat ostatní psi a může se pořádně uvolnit. Vždy ale musí být protahovány zahřáté svaly. Při protahování nezahřátých svalů je kvůli jejich omezené pružnosti vysoké riziko poranění svalových vláken. Proto při domácím protahování je nutné vzít psa nejprve alespoň na 5-10 min na procházku, aby se svaly dostatečně prohřály. Statický strečink lze rozdělit na aktivní, kdy protahovací pohyb provádí pes sám, a pasivní, kdy sval protahuje uvolněnému psovi člověk.

Aktivní strečink

Při aktivním strečinku je vhodné v pozici setrvat alespoň 15 sekund a cvik 2-3x opakovat.

Příklady cviků:
- protažení celé oblasti páteře – navádění pamlskem k loktu, karpálnímu kloubu, kyčli, kolenu, hleznu, nahoru do natažení a dolů do ohnutí krku mezi přední končetiny
- postoj s vyvýšenými předními končetinami – v protažení ohýbače kyčlí, illiopsoas, celá oblast páteře
- poklona – v protažení tricepsy, hamstringy, střední oblast páteře
- podávání tlapek – v protažení oblast ramen, střední oblast páteře
- trik kuk – v protažení oblast ramene, krční páteř a střední oblast páteře