Konejšivé signály

Už se Vám někdy stalo, že se pes při cvičení začal zničehonic olizovat, odešel nebo si při domácí hádce lehl? A víte co se Vám tímto signálem snažil říct? Konejšivé signály jsou důležitým komunikačním prvkem psů.

Psi s námi i mezi sebou neustále neverbálně komunikují, mají svoji vlastní psí řeč. Komunikují postavením a pohybem těla, ocasem, ušima, ale i méně nápadnou mimikou obličeje a pohybem očí. Je jednoduché na psech poznat kdy mají radost a jsou spokojení, ale naopak může být problém rozpoznat v jaké situaci se necítí příjemně. Pokud se naučíme vnímat nenápadné psí signály, můžeme se toho o psech hodně dozvědět a upravit našemu chlupáčovi životní situace tak, aby se cítil co nejpříjemněji.

Konejšivé signály

V situacích, které jsou psovi nepříjemné nebo je v nich nejistý, komunikuje pomocí tzv. konejšivých signálů. Konejšivými signály dávají psi najevo, že nepředstavují pro své okolí hrozbu a zklidňují situaci. Skvěle tyto signály sepsala Turid Rugaas v knize Konejšivé signály, kterou určitě doporučuji zařadit do své domácí knihovny.

Mezi konejšivé signály celého těla můžeme zařadit nehybnost nebo velmi pomalé pohyby, častá je chůze obloukem kolem jiného psa nebo neznámého předmětu. Občas také můžeme pozorovat psa, který zaujme polohu poklony nebo zvedne tlapku. Mezi další časté konejšivé signály patří například čenichání po zemi nebo drbání se, odvracení hlavy nebo pohledu, olizování čenichu a zívání. U očí lze pozorovat zrychlené mrkání nebo mhouření.

V jakých situacích lze konejšivé signály pozorovat

Konejšivé signály můžeme u psa pozorovat prakticky v jakékoli situaci, která je psovi nepříjemná nebo je v ní nejistý.

Při setkání s jiným psem dává pes těmito signály dává najevo, že pro druhou stranu nepředstavuje hrozbu a nechce vyvolat konflikt. V těchto situacích často můžeme pozorovat, jak se k sobě cizí psi pomalu přibližují obloukem, místo přímého pohybu, občas se zastavují nebo některý z nich čenichá po zemi. Při prvním bližším kontaktu bývá možné pozorovat ztuhnutí a zpomalené pohyby nebo odvracení hlavy.

Konejšivé signály můžeme často zahlédnout při přivolání – pokud pes neposlechne na volání a majitel zvýší hlas, pes si často raději lehne nebo začne čmuchat. Pokud při výcviku pes svému majiteli nerozumí nebo už je výcvik příliš dlouhý, můžeme pozorovat například zívání nebo odvracení hlavy. Psi často konejší i domácí hádky a snaží se tak obě strany zklidnit. Mezi méně obvyklé situace patří například fotografování psů. Někteří psi jsou nervózní z objektivu, který na ně z blízké vzdálenosti míří a připomíná jim velké oko, a proto ho konejší.

Na jaké situace dávat pozor

Nepříjemně se pes může cítit z nejrůznějších důvodů, třeba z přítomnosti jiného psa, příliš velkého nátlaku při výcviku, dlouho trvajícího očního kontaktu, ale i při nesprávném způsobu hlazení nebo manipulaci. Často jsou psi nejistí při kontaktu s cizím člověkem nebo dítětem. Pokud je pro psa situace příliš těžká, měl by mu majitel umožnit z ní odejít, nebo ji psovi zpříjemnit. Blízký kontakt s dítětem, které ho může tahat za uši a podobně, bývá pro psa často nepříjemný a dává to najevo konejšivými signály. Pokud jsou tyto signály přehlíženy, může situace eskalovat.

Každý pes má svoji vlastní konejšivou řeč a některé signály používá více než jiné. Proto je na nás, abychom se naučili našeho psa číst a dokázali se vyhnout situacím, které jsou pro něj nepříjemné. Správné přečtení psích signálů dokáže předejít krizovým situacím, ke kterým může pokračující tlak na psa vést.