Při práci se stresem u psa je klíčové umět správně odhadnout intenzitu stresového podnětu a jeho vzdálenost. Stres samozřejmě narůstá plynule, ale pro zjednodušení se používá rozdělení do barevných zón. Ty pomáhají určit, jak velkou zodpovědnost pes zvládne sám a kdy je potřeba větší podpora od člověka.
Stresové zóny
Jednotlivé stresové zóny ovlivňují nejen chování psa, ale i efektivitu učení. Ideálně by se pes vůbec neměl dostat do zóny nejvyššího stresu, červené zóny, kde se pes vůbec neovládá a padá do strachu nebo agrese. Naopak maximum času by pes měl trávit v nejklidnější, zelené zóně, kde je uvolněný a sám se může správně rozhodovat.
Při práci se stresem je důležité znát konejšivé signály psa a uvědomovat si, že reakce psa silně ovlivňuje míra naplnění stresového kyblíčku.
Zelená zóna
- pes je klidný, uvolněný a sám se rozhoduje
- pes má ze situací kladný zážitek a zvládá se sám odpoutávat od prostředí
- každý pobyt zlepšuje chování psa i bez cíleného tréninku, proto by v ní pes měl pobývat maximum času
- nejefektivnější trénink, většinou probíhá samovolně
Žlutá zóna
-
pes začíná být pozorný k prostředí a něco ho začíná lehce stresovat, ale s lehkou pomocí člověka je schopný se odpoutat
-
psa zajímají odměny vysoké i nízké hodnoty
-
ideální pro trénink s pamlsky – chování se bude zlepšovat
-
bez cíleného tréninku se chování nehorší
Oranžová zóna
- reakce psa jsou zvýšené a zajímají ho pouze odměny vyšší hodnoty
- pes tuhne, prostředí ho velmi zajímá a má velký problém se odpoutat, nebo naopak je pes zrychlený a má problém se uklidnit
- je nutné se psem pracovat – chceme psa vrátit do žluté zóny, aby nespadl do červené zóny
- pobyt zhoršuje problémové chování, při cílené práci zůstane neměnné
- cíleně se v zóně netrénuje, ale občas se do ní pes dostane
Červená zóna
- pes vůbec nevnímá, nezajímají ho žádné odměny
- pes reaguje útokem, útěkem nebo zamrznutím – nervová soustava vyhodnocuje situaci jako životu nebezpečnou
- je nutné se psem pracovat – i tak dojde k mírnému zhoršení chování, pokud se psem nepracujeme, chování se zhorší výrazně
-
cíleně se v zóně netrénuje a pobyt se zkracuje na minimum!
Jak se zónami pracovat?
- Ideální je zelená zóna, kde se pes může chovat dle libosti, sám vyhodnocuje situace a učí se z nich. Veškerá zodpovědnost je na psovi, což do budoucna chceme co nejčastěji.
- Efektivní trénink je ve žluté zóně, kdy psovi stačí velmi malá pomoc od nás. Skvěle se dají využít jednoduché hry na odpoutávání od prostředí.
- V oranžové a červené zóně je všechna zodpovědnost na člověku, pes se z velké části snaží jen přežít.
V průběhu psího života se postupně jednotlivé zóny posouvají, oběma směry. Cíleným tréninkem se pes stává větším pohodářem. Naopak pokud se psem netrénujeme, bude se chování horšit.
Do stresových zón si můžeme rozdělit vše – zvykání na venkovní svět, kontakt se psy, lov zvěře, klid na startu, manipulaci,... Proto je dobré si uvědomovat, ve které zóně se pes zrovna nachází a podle toho přizpůsobit management situace.
Jak to třeba může vypadat na procházce:
- Pes je uvolněný a klidný, nic neřeší, čmuchá si – zelená zóna.
- Pes začíná být pozorný k okolí, rozhlíží se, občas ho něco zaujme, občas se začmuchá – žlutá zóna.
- Pes pozorně sleduje okolí, nervózně se rozhlíží, začíná tahat na vodítku – oranžová zóna.
- Pes je v panice, intenzivně hledá nebezpečí, vší silou táhne z prostředí pryč a vůbec nic nevnímá – červená zóna.
Příklad, jak výrazně se mohou stresové zóny u psa posunout:
U Laviho byl posun stresu nejvýraznější, bylo to hodně dlouhé a náročné, ale změna byla obrovská.
Lavi – po přivezení:
- zahrada – oranžová zóna, opuštění domácího prostoru – červená zóna
- pes v dálce – červená zóna, kontakt se psem – červená zóna
Lavi – při odchodu:
- zahrada – zelená zóna, opuštění domácího prostoru – zelená až žlutá zóna
- pes v dálce – žlutá zóna, kontakt se psem – zelená až oranžová zóna
