Solná komora je skvělá oblast pro návštěvu se psem, spojení hor a výhledů na jezera nás úplně okouzlilo. Tato část Alp je hodně travnatá, exponované jsou jen některé vrcholy, pod kterými jsme se během pár minut vystřídali. Ale i tak se dá na hodně vrcholků dostat i se psy. Kemp, kam by pustili i psa a dalo se tam s ním koupat, nebyl problém najít.
V oblasti je obrovské množství turistů, takže příště už tam pojedeme určitě brzy na jaře nebo až na podzim. Ale když jsme se vydali na kopce, kam nevedou lanovky, skoro nikoho jsme tam nepotkali. V jako jediné oblasti Alp jsme tu měli problém s krávami, které se snažili psy vyhánět, i když šli těsně u nás, takže občas jsme se s nimi museli přetláčet :).
My jsme zamířili na Rinnkogel (1823 m) – vrchol s nádherným výhledem na všechny strany. Velká část cesty vede přes pastviny nebo jako mírná štěrková cestička lesem, ke konci začínají kameny. Před vrcholem bylo delší prudké stoupání po skále jištěné řetězy. Směrem nahoru Dykin skálu zvládl hravě. Až cestou dolů jsem ho brzdila na postroji, aby si při seběhu na poměrně ostré skále nepořezal tlapky. Nejhorší úsek je těsně před vrcholem, kde se několik metrů přechází po římse jištěné ocelovým lanem. Od tohoto úseku je to na vrchol už jen pár minut, takže není problém se psem počkat a vystřídat se. Tento kopec byl liduprázdný :).
Dále jsme vylezli Bleckwand (1541 m), lehce dostupný, zaoblený vrchol bez kamenů, cesta vede pastvinami a lesem. Možná díky mlze jsme nikoho nepotkali.
Dalším nádherným kopcem je Schafberg (1783 m), který je z jedné strany tvořený travnatými pastvinami a z druhé strany skálou. Není tedy problém dostat se se psem až nahoru. Vrchol je hodně turistický, jezdí sem lanovka, takže jsou všude zástupy lidí. Výlet je možné prodloužit na východ směrem k Monichsee, kde se prochází pouze jedním prudkým skalnatým úsekem jištěným ocelovým lanem, pro uvázané psy je ale v pohodě zvládnutelný.
Kratší výlet může být na vrcholy Kathrin (1542 m), Hainzen (1638 m) a okolní nižší kopce, kde při stoupání lesy téměř nikoho nepotkáte, protože všichni jedou lanovkou.
Vyrazili jsme také na Dachstein – Krippenstein (1989 m) a známou vyhlídku Five fingers. Nahoru vede úzká cestička od parkoviště pod lanovkou, klikatí se travnatými i kamenitými úseky, cestou jsme skoro nikoho nepotkali. Od konce lanovky už ale jsou všude zástupy lidí.
Na další krásný a hodně turistický výlet se dá vyrazit i na Zwolferhorn a do jeho okolí.
Za návštěvu určitě stojí i městečko Hallstatt.
