V každodenním životě děláme spoustu věcí, které ovlivňují tělo psa v dobrém i špatném smyslu. Aniž bychom si to uvědomovali, můžeme svému psímu parťákovi ubližovat nevhodně zvolenými aktivitami, manipulací nebo vybavením. Tyto každodenní problémy se pak často hromadí, až vyústí v nějaký velký problém. Mezi ty časté patří nevhodná hra, nedostatečná fyzická kondice, chybějící odpočinkové dny, jednostrannost pohybů, chybějící warm up a cool down ve sportu, cvičení na klouzavém povrchu, nesprávné cvičení na balančních pomůckách, tah na obojku, přerostlé drápky nebo špatná manipulace se psem.
Nevhodná hra
∙ Přetahování o hračku
Přetahování je milovaná činnost většiny psů, kteří zůstávají hraví celý život. Nevhodný způsob hry může být velkou zátěží pro psí tělo, zejména pro páteř nebo svaly krku. Psovodi často psovi nabízejí hračku příliš vysoko. Pes se tak natahuje nebo vyskakuje a zůstává na hračce viset, zatímco psovod s hračkou trhá do stran, nebo si na hračce škubajícího psa táhne pryč. Pokud pes po zakousnutí do hračky dopadne předníma nohama zpět na zem, jeho páteř většinou zůstane nepřirozeně zkroucená – pes táhne za hračku, více se zapírá zadníma nohama a přední část se sklání k zemi, krk je ale prudce stočený vzhůru k hračce. Páteř je tak v nevhodné poloze a rozhodně jí to neprospívá. Více najdete v článku o bezpečné hře se psem.
∙ Zakousnutí psa do nehybné hračky
Skvělou odměnou pro rozběhnutého psa může být nabídnutí hračky, kterou může v plné rychlosti chytit a plynule s ní pokračovat dál. Problém je, pokud psovod hračku po chycení psem nepustí, aby mohl proběhnout, ale dál drží hračku v ruce. Tím dojde k obrovskému trhnutí a zkroucení krku psa, kdy hlava zůstane zakousnutá do hračky, ale tělo pokračuje setrvačností dál v pohybu.
Obdobu je možné pozorovat i u obran, kdy se rozběhlý pes zakousne do rukávu a v lepším případě se s ním figurant pootočí, aby mohlo jeho tělo pokračovat v letu, v horším případě psovo tělo v podstatě narazí do rukávu. V některých případech může dojít i k vážným zraněním.
∙ Aportování
Aportování je další milovaná psí hra, která vychází z dřívějšího pronásledování kořisti. Aportováním často řeší dostatek pohybu majitelé, kteří nemají na psy příliš času, je to jednoduchý způsob jak během chvilky vyběhat psa a moc se u toho nenadřít. Obzvlášť s házedlem je možné hodit míček do obrovské vzdálenosti.
Aportování klade na tělo psa obrovskou zátěž, pes prudce vyrazí z místa, v plné rychlosti se žene za míčkem a najednou musí na místě zabrzdit, aby mohl aport ze země sebrat, otočí se a rychle běží zpět k majiteli. Tento nepřirozený pohyb je obrovskou zátěží pro klouby, šlachy i vazy. Aportování je lepší nahradit jinou zábavou, která unaví psa více i mentálně.
Nedostatečná fyzická kondice
Psí sporty by měly být pro psa zábavou a hrou, kterou si užívá a není po tréninku příliš fyzicky unavený. Dlouhé tréninky nebo závody bývají fyzicky náročné, ale neměly by psa vyčerpávat, u unaveného psa je vyšší riziko zranění. Často jsou ale na agility trénincích k vidění psi, kteří by potřebovali něco méně nebo více shodit a naopak nabrat svaly.
Nadbytečná hmotnost je zbytečnou zátěží pro celý pohybový systém a doprovází ji velké množství různých zdravotních problémů. Při ideální hmotnosti lze snadno cítit po přejetí rukou žebra, u hladkosrstých psů můžou být i lehce vidět. Ideální hmotnost je důležitá hlavně u psů věnujících se rychlým sportům se skoky.
Kromě vhodné hmotnosti by měl být pes připravován ke sportu i tréninkem vytrvalosti, síly a propriocepce. Vytrvalost je možné budovat během u kola nebo koloběžky a plaváním, sílu pak tahem v postroji a propriocepci třeba tréninkem kavalet. Více se kondici psa věnuje článek o fyzické přípravě.
V rámci tréninku síly je vhodné posilovat svaly potřebné pro sport, díky kterým se pes stává rychlejším a lepším skokanem, ale i neviditelné svaly, které zpevňují střed těla. Více se tomuto tématu věnuje článek o dogfitness.
Chybí odpočinkové dny
Většina psů miluje sportování a práci s majitelem a nejraději by cvičili každý den. Vůbec na sobě nedají najevo únavu a je tak na nás, abychom jim aktivity rozumně dávkovali a zabránili tak přetrénování a vyššímu riziku zranění. V každém týdnu by měl pes mít alespoň jeden, ale lépe dva odpočinkové dny.
Během volných dní dochází k regeneraci namáhaných svalů a opravě mikrozranění, která vznikají při sportu. Během odpočinkových dní by měl mít pes volno od hlavních sportů, je fajn nechat psa jen pobíhat na procházce, nijak extrémně ho fyzicky nezatěžovat a po návratu z procházky zařadit strečink nebo masáž. Aktivní psi se dají skvěle zabavit i doma čichovými hrami nebo shapingem. Ideální pro naplánování volného dne může být pondělí po víkendových závodech nebo den po náročném tréninku.
Jednostrannost pohybů
Při některých sportech se provádí pohyby jen na jednu stranu, mezi ty klasické příklady patří otočka na boxu při flyballu nebo chůze u nohy při obedience. Jednostranná zátěž se ale může objevit třeba i u výstavních psů, které majitelé vystavují vždy jen z té hezčí strany a psi tak víkend co víkend vytáčí hlavu na stejnou stranu za pamlskem.
Veškeré jednostranné pohyby je nutné kompenzovat, jinak může dojít k nerovnoměrnému osvalení a rozvoji dalších problémů. Pro kompenzaci můžeme zařadit cviky zapojující celé psí tělo, aby se snížil poměr jednostranných pohybů, skvělé může v tomto případě být dogfitness. Při jednostranném zatěžování je vhodné navštívit fyzioterapeuta, který zjistí případné svalové disbalance a navrhne posilovací cvičení pro kompenzaci.
Chybějící warm up a cool down ve sportu
Poslední obou už roste povědomí o nutnosti přípravy psa pro sportovní výkon a následné péči po výkonu. Pojem warm up označuje rozehřátí a rozhýbání psa před sportovním výkonem a cool down pak jeho vychladnutí, zklidnění a přípravu na odpočinek.
Podobu je možné najít v rozcvičování lidských sportovců, ale i spousta z nich rozcvičování zanedbává. V hodinách tělocviku jste nejspíš získali povědomí o pojmu rozcvička, ale její důležitost se podceňuje. Málokterý začínající běžec se nejprve rozkluše a rozhýbe, než vyrazí na běžecký trénink.
U psích sportů jsou výkony psů mnohem náročnější než u lidí, proto i když vy sami se nerozcvičujete, u psů by mělo být rozhýbání prováděno vždy! U dynamických sportů, jako je třeba agility, je většinou alespoň krátké rozhýbání vidět. U méně rychlých sportů, třeba u sportovní kynologie, je rozhýbání zanedbávané. I v tomto sportu ale pes musí rychle vyrážet například přes překážku pro aport. Dodnes je občas na agility závodech stále vidět, hlavně za deštivého počasí, že psovod vytáhne psa z klece, co nejrychleji ho vyvenčí a pak stojí schovaní pod stanem a čekají, než na ně přijde řada. Hodně lidí také rozcvičuje psa jen na závodech, ale na trénincích na to kvůli střídání psů nemají čas.
Warm up i cool down se skládají z několika částí, které na sebe navazují a postupně psa připraví na výkon nebo regeneraci. Podrobné informace o přípravě psa na výkon naleznete v článku Warm up a Cool down.
Cvičení na klouzavém povrchu
Klouzavý povrch je pro pohyb psů nevhodný, zvlášť pro sportování nebo posilování. Na klouzavém povrchu se musí pes soustředit na udržení kontroly nad pohybem, a aby se mu co nejméně rozjížděly nohy, musí dělat malé kroky. Stoupá tak riziko zranění a pes se rychleji fyzicky i mentálně unaví. Nevhodné je i například seskakování z gauče na plovoucí podlahu nebo lino.
Proto je vhodné na místa, kde se pes pohybuje, položit koberec a cvičit na protiskluzových podložkách, které jsou snadno k sehnání. Problém bývá také během zimy, kdy se venku cvičit nedá kvůli sněhu nebo blátu, a sporty se stěhují do hal. V některých halách ale není vhodný povrch – psi v zatáčkách podkluzují, případně se rozlepují jednotlivé kusy koberců.
Nesprávné cvičení na balančních pomůckách
S rozvojem dogfitness a rostoucí oblíbeností balančních pomůcek se do posilování se psem pouští stále více lidí. Snaha udržet svého psa v kondici, zpevnit mu tělo a usnadnit sportování je super, ale hodně lidí vlastně ani neví, proč právě tento daný cvik dělají, ani jak má správně vypadat. Nejlepší je si pro začátek najít někoho zkušeného, kdo vysvětlí co a jak.
Během posilování na balančních pomůckách by měl pes vždy stát ve správném postoji, páteř by neměla být kroucená do stran, ani nahoru nebo dolů. Vhodné je také vědět jaké svaly se daným cvikem posilují, jak dlouho a často cvičit a podobně.
Velké množství posilovacích cviků je možné provádět bez jakékoli výbavy, stačí jen neklouzavý povrch, pamlsky a pes. Díky těmto cvikům se udělá velký kus práce a pes si zvykne na manipulaci, je vhodné tyto cviky využít, pokud s dogfitness začínáte. V začátcích je lepší se obrátit na někoho kdo má s dogfitness zkušenosti, někdo takový už bývá v každém větším městě.
Tah na obojku
K tahání na obojku už toho bylo napsáno hodně, při tahání může dojít k poškození jemných a důležitých struktur krku, zvyšuje se oční tlak, může dojít k poškození štítné žlázy, posunům obratlů a s tím spojenému skřípnutí nervů vycházejících z míchy, které se může projevovat například brněním a následným kousáním tlapek, a mnoha dalším problémům. Ještě horší je škubání se psem na obojku nebo používání škrtících obojků a strunek. Toto se týká i psů uvázaných při tréninku, kteří se věší na vodítko, aby už mohli jít cvičit.
Přerostlé drápky
Psím drápkům často nevěnujeme dostatečnou pozornost, psi by si je přeci měli obrousit sami pohybem. V dnešní době už ale psi nemají takové množství pohybu, aby to stačilo. Velký problém to bývá obzvlášť u starých psů, kteří už toho moc nenaběhají, nebo u malých a lehkých psů, kdy jejich váha nestačí na obroušení drápků. U přerostlých drápků je větší riziko zranění – prasknutí nebo vytrhnutí drápku. Dlouhé drápky také mohou měnit postavení prstů a tím i celého těla. Jaká je tedy správná délka drápků? Ve stoji by se pes neměl drápky dotýkat země a při chůzi po tvrdém povrchu by neměl klapat.
Pro stříhání drápků se většinou používá klasický střih, kdy se jen odstřihne špička tvrdé vrstvy. Vhodnější je použití alternativního střihu, kterým je možné délku drápů postupně zkracovat. Při alternativní střihu se lůžko drápku postupně stahuje a při pravidelné péči je možné zastřihovat drápek víc a víc. Spoustu informací o alternativním střihu můžete najít ve facebookové skupině 'Jak na drápky', kde majitelé sdílejí své zkušenosti s touto metodou.
Špatná manipulace se psem
Do špatné manipulace se psem by se dalo shrnout více věcí, ale takové typické je například oblékání psů, nakládání do auta nebo tahání a zvedání za ocas.
Za deštivého a chladného počasí je fajn nejenom malé nebo staré psy oblékat, oblečky jsou vhodné i pro psy bez podsady nebo bytové psy v mrazech. Obleček by měl být funkční a ne jen pro okrasu, jak je často k vidění u malých psů, kterým za hlavou zavazí kapuce a obleček končí v půlce zad. Vhodné oblečky se dají přehodit přes záda, provléct hlavu otvorem a spodní díl zapnout na zádech. Jako lehký obleček, nebo jako spodní vrstvu při velké zimě, je možné sehnat i obleček bez zapínání, který se psovi přetáhne přes hlavu, a přední nohy se protáhnou otvory. Při oblékání i vysvlékání je nutné dávat pozor na přirozený rozsah pohybu nohou, aby nedocházelo k vytáčení nohou do boku. Pro psí nohy to není přirozený pohyb a může dojít například k vykloubení ramene.
Při nakládání psa do auta, když tam nezvládne vyskočit sám, je nutné dávat pozor na přirozený průběh páteř, aby nedocházelo k jejímu zalomení, když se snažíme psa do auta co nejrychleji naložit a jet. Manipulaci se psem za ocas je potřeba se úplně vyhnout. Je to součást páteře, manipulace je bolestivá a může dojít k vážným zdravotním problémům.