Národní park Vysoké Taury je za mě jednou z nejkrásnější oblastí Alp. Travnaté kopce s úzkými cestičkami, které vedou nad prudkými srázy a skalami, všude se potulující ovečky, prudké potoky, vysoké zasněžené štíty. Je to ale hodně oblíbená turistická oblast, takže při hezkém počasí jsou na většině tras spousty lidí. Se psy jsme na žádné z tras neměli problém, terén byl dobře schůdný.
Mezi krásné a pohodové trasy patřil výlet z městečka Zell am See na Wankrautkopf (1 762 m) a dále přes Schrambachkopf (1 856 m), Schmittenhohe (1 965 m) a odtud kolem Glocknerhaus zpět dolů. Byli jsme tu krátce po dešti a lidí tu bylo pár. Celá oblast je lyžařské středisko a lanovky fungují i v létě, takže při hezkém počasí tu bude lidí spousta.
Na další krásný výlet jsme vyráželi od Kesselfall Alpenhaus na přehrady Wasserfallboden a Mooserboden (2 100 m). Cestou jsme skoro nikoho nepotkali, protože všichni jezdili lanovkou a autobusy. Turistická trasa byla příjemná, vedla i kolem spodní přehrady, kam se lidé z autobusu nedostanou. Trochu nepříjemný byl průchod po silnici úzkým tunelem, kde nebylo kam uhnout, kdyby náhodou zrovna projížděl autobus. Výhledy na sytě modré přehrady pod horskými štíty byly nádherné.
Za návštěvu určitě stojí GrossGlockner Hochalpenstrasse. Pokud tu nebudete, tak jako my, za deštivého počasí, jsou odtud nádherné výhledy. Určitě stojí za to sejít prudkou stezkou k ledovci pod Grossglocknerem.
Na nejhezčí trasu jsme vyráželi z městečka Kaprun, kolem Saulochalm a Unterbergalm a dál hřebenovkou přes Maiskogel (1 750 m) k horní stanici lanovky (2 500 m) pod Kitzsteinhornem. Pak jsme sestoupili k Hauslalm, odkud jsme sjeli lanovkou. Celá trasa byla nádherná, úzká cestička vedla nad neskutečně prudkými travnatými srázy, přes potůčky a kolem skalek. Lidí jsme potkali poměrně hodně, ale všechny v opačném směru. Lanovkou jsme nakonec sjeli i se psy zadarmo, protože obsluha nečekala, že bude někdo chtít jet jen dolů.