Dříve byli psi využívání ke svému poslání pouze krátkou dobu, proto se péče o ně a délka aktivního života příliš neřešila, když nebyl pes schopný pracovat – vyměnil se. Dnes chceme psa udržet co nejdéle ve vrcholové kondici a sportovním nasazení. Management psa, který omezí nebezpečné situace vedoucí ke zraněním a urychlí regeneraci a pohodu psa, ho umožní udržet déle aktivního.
Péče o pohybový aparát
Dornova metoda
Při terapii dornovou metodou je možné odhalit počínající změny pohybového aparátu a jejich postup zvrátit nebo zpomalit. Při terapii jsou ošetřena všechna kloubní spojení, ale i ostatní složky pohybového aparátu. Při terapiích se často využívá i fasciálních technik pro intenzivnější uvolnění měkkých tkání.
Dornova metoda je vždy nejúčinnější jako prevence, doporučuje se zejména pro dospívající psy, sportující psy nebo psy po operačních zákrocích. Skvělé výsledky má použití dornovy metody a fasciálních technik i u degenerativních změn pohybového aparátu starých psů. Více najdete v článku věnovaném Dornově metodě.
Fyzioterapie
Fyzioterapie se zabývá především měkkými tkáněmi, umožňuje odhalit například snížený rozsah pohybu v kloubech, svalové dysbalance nebo bolestivé partie. Problém lze podchytit na začátku a účinně ho řešit. Fyzioterapeut může navrhnout cviky pro kompenzaci sportovní zátěže a naučit majitele pasivní strečink.
Fyzická kondice
U každého psa by měla být budována kondice dlouhými procházkami a výlety, na ní se dají dále stavět specifické tréninky. Při zlepšování kondice se psovi zvětšuje aerobní zóna, zvyšuje se kapacita plic, srdce začíná efektivněji rozvádět okysličenou krev po těle a tělo se učí efektivně hospodařit s energií a kyslíkem. Více najdete v článku věnovaném psí kondici.
U sportovních psů je obzvlášť důležité udržovat správnou hmotnost – lehce viditelná, nebo velice dobře hmatatelná žebra. Při sprintu působí na klouby hmotnost až dvojnásobně, při doskocích až pětinásobně.
Warm up a cool down
Správné péče před a po sportem snižuje riziko zranění, urychluje regeneraci a zlepšuje výkon. Více o rozcvičování před sportem a péči po sportu najdete v článku věnovaném přípravě na sport. Pomalé rozehřátí a rozhýbání je důležité i před klasickou běhací procházkou, pokud máte šíleného psa.
Odpočinek a regenerace
Dostatek času na odpočinek je velmi důležitý, s rostoucí únavou roste riziko zranění. V každém týdnu by měl mít pes minimálně 1 volný den bez sportů, ještě lépe 2 dny. Vhodné je i zařazování tréninkových pauz.
Koordinace, propriocepce, posilování těla
Pro trénink koordinace a propriocepce se využívá kavalet, nejrůznějších terénů, pevných targetů i balančních pomůcek. Pokud pes nedokáže používat končetiny v dokonalé souhře a efektivně pracovat s rovnováhou, tak roste riziko zranění. Důležité je také posilování různých svalových skupin a zejména středu těla. Více najdete v článku věnovaném dogfitness.
Nebezpečné situace
V běžném životě se dá vyhnout spoustě nebezpečných situací, mezi ty časté patří například:
- hra s hračkou – i při obyčejném hraní se pes může dostat do nevhodných situací – více najdete v článku věnovaném bezpečné hře
- seskoky – omezit nebezpečné seskoky, i z gauče nebo auta
- kluzký terén – omezit prudké a rychlé pohyby na kluzkém terénu, ať už se jedná o sníh, bláto, ale i plovoucí podlahu
- obojek – pokud možno vždy používat postroj, v případě nutnosti široké a měkké textilní obojky, ne tenké a železné
Drápky
Drápky jsou důležitou částí psího těla, která je často opomíjená a přerostlé drápky skýtají mnoho nebezpečí. U příliš dlouhých drápů může jednodušeji dojít ke zranění, ať už zlomení, prasknutí nebo vytrhnutí, ale ovlivňují i postavení psího těla.
Pokud jsou drápy příliš dlouhé a dotýkají se podlahy, začínají se deformovat a prsty tak přestávají mít správnou polohu, tlapka se začíná klonit směrem dozadu a tím mění svoje postavení celé tělo. Při správné délce se drápky vůbec nedotýkají podlahy, ideálně pes neklape. Důležitá je také úprava drápu 1. prstu – má stabilizační funkci při lezení do kopce nebo prudkých zatáčkách.
A jak rozpoznat, že má pes nějakou bolístku?
Většina psů při aktivitě nedá najevo jakékoli nepohodlí, protože je pohyb baví a vlivem vyplavovaných látek ani bolest nemusí cítit. Proto je důležité svého psího parťáka neustále sledovat v běžném životě. Bolesti nebo nepohodlí mohou napovědět například tyto situace:
- pes je po odpočinku ztuhlý a trvá několik kroků, než začne chodit normálně
- pes je na okolí nevrlý nebo si nechce nechat sáhnout na nějakou část těla
- opadne nadšení pro procházky nebo společnou hru
- pes nechce vyskakovat do auta nebo na gauč, nechce chodit do schodů
- při cvičení může pes odcházet nebo konejšit – více najdete v článku věnovaném konejšivým signálům
- změní se psovo držení těla – je nahrbený, odlehčuje končetinu, nemůže zvednout nebo otočit hlavu